Sledujete trendy ve stravování? Kupujete potraviny označené bio? Možná se však přidáte k mému názoru, že pro kvalitní stravování vystačíte se selským rozumem.
Ovšem selský rozum je dobré čas od času lehce podpořit kvalitní četbou. I já se pídím po informacích, abych si rozšířila obzory a pro naši rodinku připravovala dobrá jídla. Jednou se radí to a jindy zase je v módě něco jiného.
Jak jsme se mohli přesvědčit, bylo tomu podobně třeba v případě másla, které bylo médii označováno za nezdravé a jako jeho zdravou variantou bylo předhozeno něco jiného – vzpomínáte, co?
ZTUŽENÝ TUK ZVANÝ MARGARÍN. Módní potraviny typu „margarín“, které se objevují v médiích, však mohou skrývat manipulativní nepravdy a naopak lidské zdraví poškodit.
Můj strejda mi vyprávěl o svém spolupracovníkovi Jaroslavovi, který v době „zlatého věku margarínu“ uvěřil slovům v médiích a ze svého jídelníčku vyřadil máslo, které nahradil těmito tuky. Pan Jaroslav si však zadělal na vážné zdravotní problémy a nevyvážil to ani jinak poměrně zdravým životním stylem a střídmým jednoduchým stravováním.
Pan Jaroslav je zdárným příkladem toho, že slepé následování trendů v médiích může mít neblahé následky.
Pro mě byla před časem zásadní rada jedné staré moudré ženy, která prohlásila, že nejlepší je se stravovat ve stylu našich prababiček – vybírat si klasická jídla a ta, co jsou nejméně upravená lidskou rukou. Co je však tradiční, klasické a přirozené pro lidi našeho podnebného pásu?
Možná náhodou jsem objevila elektronickou příručku „Jak i při nedostatku času a peněz nevařit blafy“ paní Dariny Šindelářové, která dává přehledný návod o tom, jak vařit, co vařit, co jíst a na co si dát pozor právě v souladu se zdravým selským rozumem i podle tradičních receptur našich předků. Byla jsem nadšená a ráda bych i vám dala tu možnost se dozvědět více.
Prozradím vám, o čem Dariny návod na zdravé selské stravování je trochu blíže. Máte rádi polévky? Pak oceníte tipy na kvalitní vývar pro základ všech polévek.
Vy máte některé informace již ode mě, kde získat zeleninu a ovoce formou bedýnkování Darina doplňuje toto téma tipy na zdravou přípravu zeleniny.
Pro milovníky masových pokrmů Darina připravila tipy pro přípravu právě masa a musím přiznat, že díky jejímu tipu na tatarák se už ani já nebojím si takovou pochoutku doma připravit. Dříve jsem měla za to, že syrové maso patří do kolonky nebezpečných z důvodu parazitů, ale jak jednoduché může být se tohoto nebezpečí vyvarovat. Pomocníkem je v tomto případě mrazák, který zahubí zárodky nebezpečných parazitů. Maso zmrazíte na pár dní a až poté si ho naservírujete v podobě tataráku.
Přílohy jako přílohy i samostatná jídla pomohou dodat vašemu jídelníčku pestrost i v případě, že zrovna nemáte plnou lednici vybraných lahůdek a potřebujete uvařit řádný oběd nebo teplou večeři. Darina se v této oblasti zaměřila na luštěniny a jejich správnou „nenadýmavou“ přípravu.
Další část knihy se věnuje pečení – hmm a je na čase se dát do akce a něco si uvařit nebo upéct, protože při tom čtení o jídle pořádně vyhládne.:-)
Oceníte i tipy k mléčným výrobkům a závěrem se dočtete, jak jídlu přidat skvělou chuť bez umělých dochucovadel.
Poprosila jsem Darinu o malý rozhovor, protože mě její návod ke zdravé stravě velmi inspiroval.
Darino, jak vypadá váš rodinný jídelníček? Co rádi snídáte, obědváte a večeříte?Co naopak vynecháváte, i když mnozí lidé toto běžně konzumují?
Na snídani se nám skvěle osvědčila ovesná kvašená (ovesné vločky nechávám přes noc namočené ve vodě s pár lžícemi kefíru z tibetské houby), kterou má náš skoro 2,5 letý syn velice rád.
Do kaše si přidáme trochu másla, trochu kokosového oleje a teď u nás frčí kombinace se strouhaným jablkem a chia semínky. Ale těch možností, jak ji dochutit je opravdu spousta. Když nás kaše omrzí, tak si rádi dáme na snídani vajíčka, nejčastěji vařená.
Na oběd často převládá polévka připravená z vývaru a pak jídla, která zmiňuji i v e-booku, takže máme maso, zeleninu, brambory ty milujeme.
A večeře se často nese v duchu zeleniny, kefíru z tibetské houby, jogurtu, vajíček nebo i „zbytků“ od oběda. Takovou dobrou teplou polévku já třeba můžu na snídani, oběd i večeři.
Taky „zhřešíme“ a není vše vždy v mém smyslu „košér“. To si myslím nikomu neublíží, člověka to spíše nakopne a zjistí, zda opravdu má své chutě v pořádku (není závislý na rafinovaných potravinách) a pozná, co je opravdu dobré.
Co ale nejíme jsou ztužené rostlinné tuky, jak o tom píšeš. Vyhýbáme se rafinovanému bílému cukru (ten používám jen pro přípravu kombuchového nápoje) a bílé mouce. Chleba si občas upeču a ráda používám špaldovou celozrnnou mouku. Na tohle opravdu dbám – nahrazovat rafinované mrtvé potraviny potravinami celistvými, živými.
Jaký máš názor na tropické ovoce v zimě? A v létě?
Z pohledu, jak doma fungujeme, tak dávám nyní v zimě přednost jablkům, která máme od rodiny ze sadu. Nebo využívám své zásoby sušeného ovoce.
Letos jsem toho moc nestihla, ale na takové občasné „uďobkávání“ to stačí. Ale taky se u nás objeví citrusy, banány, někdy je prostě chuť. Takže neupřednostňuji konzumaci tropických plodů v zimě, ale na co rozhodně nedám dopustit je citrón a citronáda z jeho šťávy. I když by ho šlo pro tyto účely nahradit třeba jablečným octem, který jsem si letos připravila z domácích jablek….ale já tu chuť prostě miluji a nejen já, ale i manžel a syn.
Jak to celé začalo? Proč ses rozhodla pro zdravé stravování a vydala se pátrat po tom, co tělo potřebuje?
Začala to nevinně před cca 8 lety, a to touhou shodit pár kilo a zpevnit si postavu. Tohle zkoumání mě ale nadchlo a vydrželo mi to v různých etapách až do teď.
Baví mě poznávat potraviny, doplňky stravy, různé techniky očist a zjišťovat, co umí, s čím nám můžou pomoci. Fascinuje mě to. Líbí se mi to celé poodkrývat a hledat ty souvislosti, spojitosti. Je to takový experiment. Život je rozmanitý a s ním i strava, nelze říci, že je něco jen tak a ne jinak.
Lze se domnívat podle všech zkušeností, proto to na sobě zkouším. Ale nejvíce jsem se do toho pustila přirozeně s narozením syna.
Zmiňuješ i očkování, že moderní medicína tímto způsobem ochrání jen před vybranými nemocemi. Další nemoci musí tělo odehnat samo a tedy i podpora imunity přirozeným způsobem musí být pro přežití zásadní. Jaké potraviny tomu podle tebe pomáhají?
Dívám se na to tak, že vše souvisí se vším. Není to jen o stravě a začíná to ještě před početím – jak se naši rodiče stravovali a žili. Není to jen o tom hmotném těle, ale i o tom, kdo jsme, jak myslíme a co jsme se sem přišli na svět naučit. Takže od toho všeho se pak odvíjí kvalita a stav našeho jedinečného těla.
Nemoc není náhoda. Nemoc je dar – říká mnoho lidí – a já se k tomu snažím taky tak přistupovat. Má nám něco ukázat.
Nyní jsem v jedné meditaci slyšela hezká slova, že naše tělo je nejjasnější ukazatel nás samotných – v jakém stavu vnitřně – my energetické bytosti – jsme.
Pokud se máme rádi a smýšlíme v souladu sami se sebou a s životem, tak i přirozeně víme, co jíst, aby nám to prospívalo a posilovalo to naši imunitu. Přirozeně cítíme, co jíst, nejíst, kolik toho za den sníst, kdy nejíst a dát si třeba půst. Takže bych konkrétní potraviny neříkala, protože každému může sedět něco jiného, ale je jich spousta. Důležité je se zaměřit, abychom jedli stravu, která obsahuje hodně vitamínů, minerálů, enzymů (byla „nabitá“, a to myslím doslovně) a nejedli prázdnou stravu, která nám nic nepřináší a jen nás zatěžuje.
A co životní styl? Jak se chovat, co dělat, a nebo nedělat, aby se tělo dokázalo dobře bránit bacilům?
Tou předchozí odpovědí už na to trošku odpovídám. Je potřeba být vnitřně v pohodě, brát se vážně, být sebe-vědomý (pak vím, co chci, znám svůj směr). Život není statický, je cyklický a vše se stále mění. Takže takto přistupovat i k sobě a nezabřednout v něčem. To pak tak energie stagnuje, zahnívá. Takže jíst to, co nám udělá dobře, dále hodně pít čistou vodu, dopřávat si dostatečný spánek, klid, ale i pohyb, který nám je příjemný. Je to jednoduché, že?
Děkuji Darině za rozhovor i za to, že se pustila do tématu stravování, které je v souladu se zdravým selským rozumem. Věřím, že vás její elektronická kniha nadchne minimálně tak jako mě.
Tatarák podle Dariny najedte v její kuchařce. Já připojuji recept na Dýňový tatarák, který chutná výborně.
Dýňový tatarák
Ingredience: 1 dýně hokkaido, 1 cibule, 1 lžíce sojové omáčky, sůl, rajčata syrová nebo konzervovaná.
Postup: Dýni oloupete snadno tak, že ji nakrájíte na měsíčky, vyjmete jádra a z jednotlivých měsíčků nožem okrájíte slupku. Měsíčky rozporcujeme na kostičky a ty lehce osmahneme na pánvi, poté přidáme trochu vody a podusíme, aby dýně změkla (během pár minut), přidáme nakrájená a oloupaná rajčata (loupeme spařením v horké vodě), osolíme, opepříme, přidáme lžíci sojové omáčky a na drobno nakrájenou čerstvou cibuli. Mažeme na česnekové chlebové topinky.
Pokud chcete váš jídelníček doplnit o zdravou zeleninu a ovoce, které bylo vypěstováno ekologicky a přitom nemáte vlastní zahrádku, mám pro vás řešení. Možná pojem bedýnkování znáte a zatím jste nevyzkoušeli. Možná si ho zamilujete podobně jako já. Je ideální čas se přidat k bedýnkovací komunitě České selky.