Jak uchovávat natě

Natě zeleniny mají podobné vlastnosti jako špenát nebo salát. Jsou určeny k rychlé spotřebě nebo je potřeba si dát trochu práce s jejich úpravou pro delší uchování. Možná by stálo za to se nejdřív podívat na to, o jakých natích je řeč. Není nať jako nať.

Celerová a petrželová nať

Natě celeru a petržele se uchovávají běžně. Lze je nasušit, zamrazit, udělat z nich pesto. Pokud je však chceme uchovávat čerstvé, pak oddělíme od kořenové části, dobře umyjeme a dáme do lednice do sítka, které umístíme do hrnce. Tam se mi to osvědčilo nejlépe. Dá se „kytička“ natí vložit i do skleničky s vodou a uložit do lednice, to také dobře funguje, ovšem čas takového uskladnění je krátký. 3-4 dny a natě pomalu odcházejí.

Máte-li v oblibě používání mrazáku, pak je dobré umytou nať dát do sáčku, zamrazit 24hodin, pak vyndat a v rychlosti rozklepat paličkou na drť. Pozor však na některé sáčky, mohou prasknout, pak je potřeba přesypat do nového sáčku nebo uložit do krabičky. Dělá se to proto, že jinak nať zabere v mrazáku hodně místa.

Pokud nejste fanda mrazáků, budete spíš nať sušit. Zase je potřeba dobře umýt a pro sušení vybrat jen pěkné natě, které nejsou zažloutlé. Já osobně suším dvěma způsoby, jeden je přímo ve svazku, kdy umyté natě znovu svážu a pověsím ve špajzu a pak vždy jen opatrně odeberu potřebné množství. Nevýhodou této varianty je nepořádek, který často vznikne, když do svazečku omylem drknu nebo když jednoduše udrolím moc.

Druhou variantou sušení je v plechu nahoře na lince. Kdo máte sušičku, nejspíš používáte tu, ale já sušičku nemám, proto rozprostřu umyté listy natí na plech a odložím na několik týdnů do výšin kuchyně, kde nepřekážejí. Usušené pak nadrolím do skleničky a zavíčkuji, ukládám do temna. Nevýhodou sušení ve výšinách kuchyně je zapomětlivost, protože když se to nechá moc dlouho, může se do natí pustit nezvaný jedlík nebo jsou jednoduše zaprášené a jsou na vyhození.

Dá se z natí vyrábět i pesto, to pak uchovávám v lednici. Rozmixuji natě v robotu, osolím a dám do dobře umyté sklenice, zavíčkuji a uložím do lednice.

Další natě, které možná spíš vyhazujete

Uchovávat můžeme i další natě jako jsou natě ředkviček, kedluben, červené řepy, vodnice, mrkve. Jejich uchování není úplně běžnou záležitostí, dají se také zamrazit, nasušit nebo z nich udělat pesto. Přiznám se, že tyto natě jsem vyzkoušela do pesta, ale úplně mě to neoslovilo. Když už je mám čerstvé, použiju je do těstovin nebo jako špenát, ale na zimu jsem si uchovávala jen mrkvovou nať a tu přidávala nadrolenou do polévky.

Od té doby, co jsme objevili microgreens, dávám i v zimním období přednost čerstvým natím, a proto uchovávám spíš jen tu petrželovou a celerovou.

Některé natě jsou jedovaté, na ty pozor

Ráda bych ještě zmínila, že natě některé zeleniny jsou jedovaté. Například nať rajčat a brambor se rozhodně nejí, proto před nějakými naťovými experimenty ověřujte, co si to dáváte jako zelenou přísadu.

Máte-li v létě přebytek natí a chcete si zelené vitamíny uchovat na pozdější období, pak můžete vyrobit smoothie a to si zamrazit již jako nápoj. Lze si připravit i zahuštěné v ledových kostkách. Pokud jíte jen čerstvé, pak mějte na paměti, že natě uchováte jen několik dní v lednici buď v sítku v hrnci, proděravělém sáčku nebo ve skleničce s vodou. Chladnější místo bude lepší než teplo.

Zajímá vás uchovávání zeleniny v domácích podmínkách? Získejte tyto informace bezplatně do e-mailu, připravila jsem k této příležitosti seriál. Tady se můžete zapsat.