Potřebujete zlepšit své zažívání, tady máte tipy, jak na to:

January 31, 2017

 

Přemýšlíte nad souvislostmi jídlo-tělo-mysl-duše? Jedná se o tzv. celostní přístup k řešení zdravotních problémů a stravy. Právě celostním přístupem se zabývá paní Veronika Hanzlíková.  Sama na sobě si ověřila, že zdraví je významně ovlivněno nejen tím, co jíme, ale i tím, jak smýšlíme a co děláme.

 

Dnes bych vám tedy ráda představila paní inženýrku Veroniku Hanzlíkovou, která vystudovala Fakultu potravinářské a biochemické technologie VŠCHT a věnuje se výživě a potravinám.

 

Veronika o sobě říká:

Po studiích jsem zjistila, že ucelený a jasný přístup k výživě si stejně budu muset vytvořit sama. Nenašla jsem totiž žádný, který by respektoval selský rozum, moderní vědu i tradiční východní postoje k jídlu a přitom nevypadal nějak podezřele.

 

Začala jsem se této oblasti věnovat a propojila své odborné vzdělání s každodenním životem, tradicemi našich předků, poznatky vědy i východní medicínou. Tehdy jsem se rozhodla, že se o své poznatky, a jak jíst zdravě a přitom podle své chuti, podělím i s vámi.

 

Měla jsem možnost nahlédnout do připravované elektronické knihy paní Veroniky. Kniha nese název 21 příběhů českých superpotravin. Jde o české superpotraviny v různých ročních obdobích. Termín superpotravina je tak trochu v módě a jsou jím označovány výživné potraviny s pozitivním vlivem na lidské zdraví.

 

 

 

Ač zrovna brambory za superpotravinu nikde označovány nejsou, mně při termínu „superpotravina“ naskočí právě brambory, protože se dají upravit na tisíc způsobů a snad nikdy se nepřejí. Navíc jich od souseda vždy na podzim nakoupíme několik pytlů, abychom s nimi vystačili až do jara a pak se není co divit, když se u nás říkávalo a říká:

 

Brambory a zelí, živobytí celý.“ To říkává i moje babička a je fakt, že na bramborách a zelí se dá přežít celou zimu. Když se k nim přidá vitamíny nabité výborné kysané zelí, pak se dá mluvit o pochoutce.

 

Dnešní obchody s potravinami nabízejí širokou škálu ovoce a zeleniny po celý rok, ale asi víte, jak „skvěle“ chutná lednové rajče nebo únorová okurka. Já osobně na ni ani chuť v tomto období nemám.

 

Tělo si určitým způsobem řekne samo, na co má chuť. Je to u vás čokoláda, koblihy, uzenky a brambůrky s colou? Pokud si vaše tělo říká o takovéto pochutiny, asi se nebudete cítit zrovna nejlépe. Možná krátkodobě dodáte cukr a energii, ale v dlouhodobém horizontu si zaděláváte spíše na obezitu.

 

Jak svému tělu dodat to správné jídlo v souladu s roční dobou?

 

Na toto téma se zaměřila Veronika Hanzlíková v elektronické knize „21příběhů českých superpotravin“, kde i jídlo mluví. Dozvíte se, co říkají:

  • jarní potraviny - brokolice, řeřicha, ocet

  • letní potraviny – borůvky, rybíz, maliny, ostružiny a rajčata

  • pozdně letní potraviny - hrušky, ořechy, dýně a houby

  • podzimní potraviny - červená řepa, cibule, česnek a šípky

  • zimní potraviny - lněná semínka (a olej), med, máslo, sádlo a kvašené zelí

 

 

Veronika má dar přetavit odborné znalosti do srozumitelného textu i pro laiky. Propojuje informace o jednotlivých potravinách s učením čínské medicíny a s moudry našich babiček. Zároveň vkládá své vlastní zážitky spojené s konkrétními potravinami. Díky této knížce si možná i vy zavzpomínáte na své dětství. Mně jednotlivé příběhy evokovaly řadu situací, které jsem v dětství prožila a příjemně jsem si zavzpomínala.

 

Co jsem v knize ocenila, jsou i tipy na přípravu jídel z konkrétních druhů zeleniny a ovoce. Mám ráda tipy a někdy jsou užitečnější než doslovné recepty, protože podporují moji vášeň experimentovat a vytvářet něco nového. S Veroničiným tipem na hrušky opečené na másle a skořici jsem neotálela a připravila tento dezert ještě dnes večer. Delikatesa to byla úžasná a vřele doporučuji si takovou lahůdku hned také připravit stejně tak jako přečíst tento „román o superpotravinách.“

 

 

Zeptala jsem se Veroniky:

 

Co bylo důvodem rozhodnutí se vydat cestou potravinářské chemie?

Upřímně musím říci, že potravinářská chemie byla spíše z nouze cnost. Celé gymnázium jsem se rozhodovala, jestli půjdu směrem k humanitním vědám nebo k těm „přírodním“ jako je biologie a třeba i fyzika. Bavilo mě a šlo mi víceméně vše. Ale zrovna chemie nepatřila k mým nejoblíbenějším předmětům.

 

Od puberty jsem ráda psala povídky a milovala historii. Také jsem však chtěla pomáhat ostatním a nakonec mě zlákalo studium medicíny, kde je na přijímačky potřeba biologie, fyzika a také chemie.

 

Jako „pojistku“ jsem si zvolila VŠCHT, Fakultu potravinářské a biochemické technologie, obor biomedicínské inženýrství, protože mě zaujal termín biomedicína. Nakonec se vše sešlo tak, že jsem nastoupila právě na VŠCHT a zvolila si úplně jiný obor. Vystudovala jsem obor kvasné chemie a biochemie. Takže zjednodušeně můžu říci, že teď můžu být sládkovou v pivovaru nebo mít vlastní pálenici :-)

 

Moje vášeň pro potraviny se však nezrodila při studiu na vysoké škole, ale až postupně s mými zdravotními problémy a možností přednášet o technologii výroby potravin pro Clinic21 v akreditovaných rekvalifikačních kurzech pro výživové poradce.

 

Prozradíš nám, jak vznikl nápad napsat knihu o českých superpotravinách?

Detailní příběh uvádím právě v e-knize, ale stručně můžu prozradit, že nejprve vzniklo povídání „když jídlo mluví“ na podněty vědmy Evy Pitnerové a poté můj muž vymyslel, že bych mohla psát o českých superpotravinách. Propojila jsem to a vznikla z toho e-kniha, kterou volně doplňuje e-kuchařka 21 českých superpotravin na talíři od kolegyně Dariny Šindelářové.

 

Jak vnímáš pojem superpotravina?

Jak už jsi správně poznamenala výše, slovo „superpotravina“ je módní. Ale já vnímám jako superpotravinu každou potravinu, která má výraznější vliv na zdraví než ty ostatní. Ať už obsahem látek nebo celkovými účinky. Líbí se mi, že takové potraviny můžeme najít i v Česku a nemusíme kupovat jen chia semínka, quinou nebo třeba kustovnici. I když i ty mohou mít v našem jídelníčku svoje místo. Přesto bychom se měli především obracet k těm potravinám, které bývaly základem jídelníčku našich praprababiček a jsme schopni si je vypěstovat tady v ČR.

 

Máš na „kontě“ řadu elektronických publikací, plánuješ do budoucna třeba i nějakou tištěnou?

To je moc hezká a milá otázka. Ráda bych. Je to můj sen a vlastně i v budoucnu cíl. Myslím, že obě publikace s názvy 10 klíčů k tajemství potravin i 21 příběhů českých superpotravin, mají potenciál se tištěnou knihou stát. Obě jsou svým rozsahem opravdu knihou, byť zatím „jen“ v elektronické podobě. Do budoucna bych určitě chtěla sepsat i svůj životní příběh, protože, troufám si říci, už teď je velmi zajímavý a silný.

 

Co si mám představit pod termínem „CELOSTNÍ PŘÍSTUP k výživě, zdraví, tělu, mysli a duši“?  Věnuješ se poradenství v této oblasti – jak probíhá a co nejčastěji s tebou lidé řeší?

 

Dlouhé roky jsem svým klientům, především hubnoucím, připravovala klasické jídelníčky, vážila je a sepisovala šestistránková A4 doporučení. Jenže jsem postupně dozrávala k tomu jim pomáhat i po té duševně-zdravotní stránce, což se na papír jednoduše převést nedá. Začala jsem pracovat s metodou Mentální harmonizace a přestala vypracovávat jídelníčky, které stejně nikdo dlouhodobě neumí dodržet.

 

 

 

Také jsem zveřejnila svoji „třináctou komnatu“ – mám diagnostikovanou ulcerózní kolitidu (chronický zánět tlustého střeva) a Bechtěrevovu nemoc. A odsud už to byl krok k pomoci lidem s nejrůznějšími zdravotními problémy, především se střevními záněty, i k nejrůznějším alternativám, jak podpořit klasickou léčbu lékařů osobním a celostním přístupem.

 

Proto se mnou nejčastěji lidé řeší, jak se vyrovnat s chronickým onemocněním u sebe nebo u svých dětí po stránce stravy i psychiky. S klienty si povídám o jejich životě, rodinném zázemí i stravě tak, abych jim pomohla najít sílu jít dál i s omezeními, které se jim v životě objevilo.

 

Nejsem lékař ani klasický nutriční terapeut, proto neléčím ani nepředepisuji léčebnou stravu, ale jen radím a inspiruji, jak ke stravě a svému zdraví mohou přistupovat. Plus doporučuji vhodné postupy, terapeuty a lékaře i alternativy podle společné dohody. Někdy takové poradenství kombinuji i s Mentální harmonizací pro uvolnění, uklidnění a naučení se práce s vlastní myslí a podvědomím.

 

Prozradíš nám tajemství tvé tvorby?  Jsi maminkou, co se stará o své malé dítě a přitom zvládáš tvořit tak intenzivně a čtivě. Máš na kontě několik publikací a ještě zvládáš individuální poradenství, máš můj obdiv.

Děkuji. Někdy si říkám, že bych chtěla být méně aktivní a jen tak být. Ale popravdě to neumím. A tak využívám každou chvíli k aktivitám, které mě baví. Mojí vášní je psaní a sdílení svých zkušeností. Proto píšu o tom, co nejlépe znám – o potravinách a stravě, o tom, jak přežít životní ztráty a bolesti, i o životě se střevním zánětem.

 

Píšu buď brzy ráno nebo večer, pokud zrovna syn spí (nepatří mezi děti, kteří rádi a dlouho spí). Nebo tvořím, když jsme u mých nebo manželových rodičů na víkend a oni si chvíli se synkem pohrají. Teď už půl roku syn chodí dvakrát týdně na dopoledne do školičky, takže se snažím „hrnout“ práci na tenhle čas. Jednoduché to rozhodně není, ale je to vášeň, které nelze odolat :-)

 

Tvoje elektronická kniha se bude doplňovat s kuchařkou Dariny Šindelářové, je to tak? Kdo byl iniciátorem tohoto nápadu a co prozradíš o Darinině kuchařce?

 

Ano, přesně tak. Jak už jsem odpovídala výše – sešlo se několik okolností, které nahrály tomu, že jsem zkombinovala svoje „když jídlo mluví“ a české superpotraviny. Darina do toho vstoupila ve správný čas, když mi napsala, jestli bych ke „když jídlo mluví“ nechtěla od ní vytvořit nějaké recepty. Věděla, že se mi její recepty líbí a jí se zase líbilo moje povídání s jídlem. Takže se to krásně propojilo a zkombinovalo.

 

Kuchařka obsahuje 21 zajímavých a přitom jednoduchých receptů z českých superpotravin doplněných o další „zdravější“ potraviny tak, aby jídla byla chutná, nutričně vyvážená a přitom zajímavá pro široké spektrum jedlíků. Většina receptů je vhodná i pro vegetariány, potažmo až vegany. Současně se však ani jedna nebráníme živočišným produktům. Prostě od polévek přes hlavní jídla až po dezerty.

 

Píšeš o tom, co je dobré jíst a před jakými jídly naopak varuješ? Které z „běžných“ dnešních potravin bychom raději neměli ani mít doma?

 

Já jsem zastánce, že i to „nezdravé“ se výjimečně v jídelníčku objevit může. Nemusíme se bát, že jejich konzumace nám v malých dávkách a občas ublíží. Přesto mezi ty potraviny, které doma nechci mít, řadím hodně potravin – například margaríny, pokrmové tuky, rádoby zdravé ranní cereálie (různé kuličky, „medvídci“ a barvené náhražky), pufované a extrudované výrobky. Prostě vše, co prošlo takovou úpravou, která v přírodě možná není.

 

Jako menší zlo mi přijdou konzervy, protože přírodních konzervačních činidel nebo postupů, se již od starověku používalo hodně. Důležité je dbát prostě na to, abychom jedli základní (co nejméně upravované potravinářským průmyslem) potraviny, ovoce a zeleninu a z nich si připravovali jídla bez aditiv a jiných umělotin.

 

Co dalšího bychom měli jíst třeba teď v zimě? Jak si doplňovat přirozeně vitamíny?

Jedno zimní jídlo už jsi zmínila – kysané zelí :-) Dále bychom měli jíst více tepelně upravovaných potravin. Platí to i o ovoci a zelenině. Část můžeme nechat syrovou nebo zkvašenou, část lehce tepelně upravenou. Více nás to zahřeje.

 

Můžeme také využívat síly různých ořechů, sušeného ovoce anebo z léta doma připravených zavařenin. V zimě obecně sneseme i více masa a živočišných potravin jako jsou vajíčka, máslo a sádlo.

 

Ovšem pozor na mléčné výrobky typu jogurty, kefíry a podobně. Jogurty, mléko a kysané mléčné nápoje zachlazují a zahleňují, a tak je lepší je konzumovat spíše na jaře a v létě.

 

 

Pokud vás námět Veroničiny knihy zaujal a zajímá vás více. ZDE najdete podrobnější informace k této knize.

 

Děkuji za cenné informace. Jako maminka, co denně vaří dětem, velmi oceňuji takovouto četbu, protože inspirace není nikdy dost. Věřím, že snad každá máma chce své rodině vařit kvalitní jídla a ráda si rozšíří obzory na téma potravin.

 

Pokud do svého jídelníčku chcete zařadit více čerstvé zeleniny a ovoce, které jsou pěstované čistě přírodně jak je pěstovaly naše prababičky, pak se vám možná zalíbí způsob zajištění pravidelné dávky vitamínů díky bedýnkování. 

 

Zapojíte se do komunity České selky? Je to snadné, vyplníte objednávku, přijdou vám na e-mail údaje k platbě, zaplatíte a pak si celou sezónu vyzvedáváte pravidelně týdně nebo jednou za 14 dní tašku plnou zeleniny a ovoce. 

 

Vyplnit registrační formulář ZDE.

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější příspěvky

August 24, 2018

Please reload

E-MAIL: info@ceskaselka.cz

TELEFON: +420 603887154

Použití cookies

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now