Jak zpracovat natě ze zeleniny

Máme-li zeleninu z ekologického zemědělství, můžeme směle zpracovávat i veškeré natě a to od ředkvičkových, přes kedlubnové, mrkvové po natě z červené řepy, vodnice či tuřínu. Možná se budete divit, ale natě chutnají výborně a nahradí vám špenát.

Pokud si původem zeleniny nejste jisti, pak natě můžete kompostovat nebo jimi podarovat někoho, kdo má třeba králíky. My se však budeme bavit o natích, které můžeme zpracovávat v kuchyni a jsou bez chemie.

Každý typ natě chutná odlišně. Já osobně mám nejraději natě mladé červené řepy a ředkviček. Podělím se s vámi o 2 recepty, kde právě tyto natě upotřebíte.

natě z ředkviček

Polévka z natě ředkviček

Ingredience: Nať ze svazku ředkviček (možno přidat i další zelené natě), 4 brambory, 2 vejce, 1 mrkev, kuřecí vývar 2l, 150 ml smetany, lžíci másla, sůl, pepř.

Brambory nakrájíme na kostičky cca 0,5 x 0,5 cm, které osmahneme na másle, přidáme nadrobno nakrájenou nať a mrkev. Zalijeme vývarem, ochutíme solí,   vaříme asi 20 minut. Na závěr rozmícháme vejce ve smetaně a polévku jím zahustíme.

ředkvičky

Špenát z natí červené řepy

Ingredience: Natě červené řepy nebo i jiné natě, česnek nebo česnekové pesto, sůl, plátek másla.

​Postup: Cibuli nakrájíme najemno, osmahneme ji na másle asi 3 minuty – stačí zesklovatět, nemusí být nijak přesmažená. Pokud potřebujeme mít cibulku opravdu do zlatova, pak místo másla použijeme sádlo, to se tolik nepřesmažuje. Nakrájíme natě najemno a přidáme k cibulce. Můžeme zaprášit lžící mouky, já používám na zahuštění raději solamyl (bramborový škrob) rozpuštěný ve trošce vody. Na závěr přidáme prolisovaný česnek. Místo česneku můžeme použít i pesto z česnekových výhonků.

Natě můžeme i sušit

Takto si v jarním období vytvoříme zásobu na zimu, která přinese potřebné vitamíny v období, kdy jich je minimum. Takto suším například natě mrkve. Mám je zavěšené ve špajzu a do polévky jen jemně odeberu. Když už je nať úplně suchá, rozdrtím ji do sklenice a zavíčkuji, abych ve špajzu udržela pořádek :-). Vhodné je si vytvořit sušenou směs z natí celeru, petržele, mrkve, libečku k dochucení polévek.

Čerstvé natě jsou však nejlepší

Na jaře jsou rostliny plné síly, jsou bez škůdců a bez plísní, proto je to nejlepší období, kdy si děláme zásobu na zimu. Natě můžeme mrazit, naložit do soli (namleté) nebo nasušit. Možná by se dalo je i zavařit, tam však ztratí velké množství vitamínů, je na zvážení, jestli tepelná úprava natí je nutná. Já osobně natě nikdy nezavařovala. Určitě by se však dal použít recept jako na kyselé okurky a natě najemno nakrájet a chuťově by to mohlo být dobré. Až se k takové úpravě jednoho dne odhodlám, určitě to s vámi budu sdílet.

Natě pro očistnou kůru

Na jaře si mnozí dopřejí očistnou kůru, kdy všechny možné zelené natě použijí do tzv. smoothie. To je relativně jednoduchá a rychlá úprava. Když takové listy nakrájíte a rozmixujete s jablkem a banánem, máte rázem výborný nápoj, která dodá spoustu vitamínů a je cenově dostupný všem.

Podobně můžete použít třeba i listy kopřiv, které se tedy v bedýnkách neobjevují, ale pokud vám chybí něco zeleného do jídla, neváhejte je použít. Znám pána, který si ráno připravuje takovou vylepšenou kávu, přidá do ní právě smoothie z něčeho zeleného a ještě syrový žloutek a musím říct, že ten pán i ve svém věku je ve velmi dobré kondici. Já osobně s podobným nápojem zkušenost nemám a spíš si udělám špenát jako druhou přílohu k obědu a ráno si dám klasickou kávičku.

Příště se podíváme na to, jak čerstvé natě uchovat co nejdéle čerstvé.

Zajímá vás, jak zpracovávat i další zeleninu? Jak ji správně skladovat? Přihlaste se k seriálu, který jsem pro tuto příležitost vytvořila, je bezplatný a přijde vám do e-mailu každý čtvrtek.

https://www.ceskaselka.cz/skladovani-zeleniny-v-domacnosti/